Prosinec 2014

27.12

27. prosince 2014 v 21:09 | lola |  den za dnem
Včera se stalo něco co může být pro někoho dost nepochopitelné. Bylo to jako vyvrcholení mých depresí a špatných nálad. Začalo ta jako neviná malá kalbička s kámoškou. A co následovalo? Mluvení o smrt, o tom jak by jsme si přály umřit...A pak? Pak, aby jsme potvrdily, že to opravdu myslíme vážně jsme napsaly dopisy na rozloučenou. Prostě jsem jen psala a brečela. Napsala jsem rodině o tom jak je mám moc ráda, prostě všechno co jsem jim kdy chtěla říct. Byly jsme už opravdu rozhodnuté a já jako kdybych se s tím už smířila. Ale nevyšlo to. Možná jsme byly až moc opilé a taky jsme neměly žádné léky!! Prosím neodsuzujte mě za to!! Možná si říkáte: Na co si ta holka futr stěžuje?Vždyť má docela dobrý život...Ne já o tenhle život nejstojím!! Ano mohla bych doufat, že bude líp, ale já už tet vím, že nebude!! Už dnes začínám litovat, že to včera nevyšlo! Chtěla bych o tom všem říct: Vysvětlit jim co se ve mě děje, ale myslím, že by to nepochopili...
Moje debilní nálada je zase tady, ten pocit beznaděje a smutku. Dnes jsem se pohádala se svým klukem a můžu za to já! Nepíše a já se cítím ještě hůř. Možná si prostě nezasloužím, aby mě měl někdo rád! Ne nezasloužím!! Doufám, že se to zlepší tím neurolem co jsem si vzala. A když ne? Tak si vezmu další. Mám přece celé platíčko. A ty dopisy na rozloučenou jsem si schovala. Vím, že je jednou budu potřebovat, tak uvidíme za jak dlouho...

25.12

25. prosince 2014 v 20:04 | lola |  den za dnem
Ahoj. Jo je to tu!! To nádherný období radosti, oslav , dárků a setkávání se s rodinou a kamarády. Ano to jsou vánoce!! Ale jakto že já to tak neprožívám?! Cítím se hrozně. Jsem smutná, podrážděná a neustálně naštvaná!! A čím to je?! Tím že jsem doma a žeru...Jo přesně tak jsem čekala že to dopadne! Poslední dobou je to jako kdyby šlo všechno mimo mě. Jako kdybych už nic nedokázala pořádně prožívat, jako kdybych se už nedokázala radovat. Vnímám jen svoje nechutný tělo a blbý nálady a pocity , který mě pronásledujou na každým kroku. Bude někdy líp?! Doufám a věřím, že jednou budu šťastná, ale hubnutí v tom hraje obrovskou roli. Tlustá=nešťastná. Doufám, že je tu alespoň někdo prožívá veselé vánoce!

4.12

4. prosince 2014 v 9:46 | Lola |  den za dnem
Ahoj. Ano zase jsem tu hodně dlouho nebyla a to jsem slibovala, že budu psát pravidelně! Jo to jsem celá já. Tak abych nějak začla: Za tu dobu co jsem nepsala se stalo spoustu věcí, ale hlavní je ta, že jsem to zase pěkně posrala. Poslední dobou nemůžu vydržet bez jídla ani jeden jedninej pitomej den! Kde jsou ty časy, kdy jsem jedla jen jogurt a pila kafe?! Jsou pryč a s ní odešla i moje vůle. A víkendy?! Ty se staly moji noční můrou. Jsou mnohem horší než kdy dřív, protože když přijedu domů chovám se jak nějaký zvíře. Asi tak desetkrát navštívím ledničku a dám si na co mám chuť, pak samorřejmě i oběd a tučnou večeři. No a pak brečím a jsem nasraná, že nehubnu. Potřebuju už být zase silná! Chci to kručení v břiše a pocit prázdnoty.
No a abych nezapomněla, tak moji další noční můrou se staly vánoce! Ano jsou to ty samé vánoce na které jsem se každý rok tolik těšila! Ale ty časy jsou pryč a já se tet příšerně bojím toho jídla. Však každý znáte ty svátky pohody, klidu a JÍDLA. Ale já tak strašně miluju cukroví...Musím to nějak zvládnout, abych po vánocích nevypadala jak koule!! Ať se vám daří jít za svým snem :)